Letní příprava hradeckých florbalistů je už v plném proudu. Na co by si měli dávat největší pozor?
Nejvíce zranění vzniká hned na začátku sezony. Tělo ještě není úplně „zatažené“ a plně adaptované na sportovní zátěž. Pokud hráč neabsolvuje kvalitní letní přípravu, může se na startu sezony snadno zranit. Z tohoto pohledu je statistika zranění na podzim jednoznačně nejhorší.
Na některá zranění si musíme dávat větší pozor. Doporučuji tak kondičnímu trenérovi zařadit do přípravy více posilovacích cviků k prevenci zranění kotníku a kolene. Tyto dva klouby jsou u florbalistů naprosto nejzranitelnější.
Jsou tato zranění pro florbal vyloženě specifická?
Drtivá většina problémů je opravdu spojena s těmito dvěma klouby. Zhruba třetina všech zranění je spojena s kotníky a přibližně čtvrtina připadá na kolena.
Procentuálně pak následují svalová zranění – natažené přední nebo zadní stehenní svaly – a objevují se i nějaké chronické obtíže. Občas se vyskytne problém s ramenem, ale to je spíše až v průběhu sezony v rámci kontaktních zranění.
Ty působíš jako fyzioterapeut také u vrcholového tenisu či hokeje. Liší se zranění florbalistů právě třeba od těch tenisových nebo hokejových v závislosti na pohybu?
Tenisté mají oproti florbalistům mnohem více zranění z přetížení. Vyplývá to už z jejich tréninkových a zápasových dávek. Hrají extrémní množství hodin a zároveň do toho tvrdě trénují. Proto u tenisu dominují zranění z přetížení – nejčastěji jde o ramena, záda a břišní svaly. Naopak koleno nebo kotník si zraní jen výjimečně.
A u hokeje tvoří absolutní většinu kontaktní zranění. Tam jste mnohdy víc ošetřovatel než fyzioterapeut – jsou to zásahy pukem, krosčeky, tvrdé pády a hity na mantinel. V hokeji je tak nejvíce poraněným kloubem rameno a hned po něm koleno, které často odnáší tvrdé střety.

Přesuňme se přímo k tvojí práci v hradeckém klubu. Můžeš nás provést procesem, kterým budou procházet například nově příchozí hráči?
Když hráč přijde do klubu, projde vstupním pohovorem a prohlídkou, abychom měli dokonalý přehled o jeho případných zraněních. Vytvoří se mu zdravotní karta, o kterou se pak starám já společně s naší lékařkou Péťou Hanzlíkovou a kondičním trenérem Jardou Svobodou.
Výsledek může být takový, že kondiční trenér hráče ještě dotestuje a paní doktorka ho případně pošle na nějaké další vyšetření. Na konci jasně víme, zda je hráč stoprocentně zdravý a potřebuje jen prevenci, nebo zda má nějaký dlouhodobý problém, s nímž mu musíme pomoct.
Trenér na konci tohoto procesu dostane jasnou zprávu typu: „Tento hráč bude mít po dobu jednoho měsíce ještě individuální plán s kondičním trenérem a nemůže nastoupit do plné zápasové zátěže. Předpokládaný návrat do plného tréninku je po tomto měsíci.“ Trenérům tak stačí tato jednoduchá a přesná informace, víc nepotřebují.
Máte už připravený program na následující měsíce pro celý tým?
Hráči za mnou budou teď během léta chodit do ordinace, kde budeme řešit jejich problémy komplexně – ať už jde o dlouhodobý rehabilitační plán, nebo o nějaké akutní obtíže.
V srpnu začíná samotná herní část sezony – od této fáze budeme řešit případné problémy přímo na trénincích v Třebši. U zraněných hráčů budeme průběžně kontrolovat jejich plán a u těch s drobnými obtížemi pracovat na tom, aby se z nich nestala vážnější zranění.
Tohle je vidina naší spolupráce – vytvořit od letní přípravy až po konec sezony ucelenou péči. V realizačním týmu se o zdraví hráčů stará lékařka, kondiční trenér, vedoucí i já. Celý realizační štáb bude týmu poskytovat de facto superligový servis.
O jaké kategorie se budeš primárně starat?
Primární servis budou mít A-tým mužů, A-tým žen a elitní mládežnické kategorie – tedy junioři a juniorky. Pokud ale někdo z mladších kategorií bude mít opravdu zásadní problém, který bude potřeba důkladně probrat, ta možnost tu je.
Nejednou se během sezony stává, že hráč naplno nedoléčí zranění, ale už se chce zapojit do zápasového režimu. Jak na to reagujete?
Hráč od nás vždy dostane zpětnou vazbu na základě objektivních testů, zda je připraven hrát. I když by si na utkání pocitově věřil, naše práce je ho ochránit. On sám na základě našich zjištění ví, že ještě opravdu připravený není.
Ale zcela upřímně – vždy je to jeho právo a jeho volba. My mu dáváme odborné doporučení a jasnou zpětnou vazbu. Ale pokud se on sám rozhodne, že na vlastní riziko nastoupí, je to v tu chvíli jeho plná odpovědnost. Stejný report o jeho stavu dáváme samozřejmě i trenérovi, ale konečné rozhodnutí je vždycky na daném člověku.

Přijde ti, že hráči začali k péči o tělo přistupovat zodpovědněji? Přeci jen všelijakých doporučení a rad na sociálních sítích je spousta…
Ten trend ze sociálních sítí je obrovský. Sportovci to na internetu vidí a často přicházejí k nám na lehátko na fyzioterapii s tím, že se někde inspirovali, a ptají se: „Je tohle správně? Od koho mám brát jaké suplementy? Kolikrát tohle cvičit?“
Chtějí si ty poznatky sjednotit a zasadit je do svého ideálního tréninkového plánu, což za ně sociální síť nebo umělá inteligence samozřejmě neudělá. Hráč naši pomoc potřebuje i v tom, abychom mu roztřídili, co z internetu je pravda a co naprostý nesmysl.
Povědomí a edukace sportovců o péči o vlastní tělo jsou dnes určitě na lepší úrovni. Tím dalším a stěžejním krokem je ale přenést to z pouhého čtení do reálného tréninku – ukázaná platí! Je sice fajn, že to mají nastudované, ale musí to pak opravdu ukázat v posilovně, uplatnit to v rámci své osobní rutiny, dodržovat správnou životosprávu a zajistit si kvalitní spánek.
Co jinak podle tebe dospívající hráči nejvíce v dnešní době podceňují?
Přijde mi, že často chybí dřina mimo samotný florbal. Florbalu mají z mého pohledu dostatek, ale fyzicky na tu vrcholovou úroveň nejsou úplně připraveni. Často mladší hráči dostanou možnost působit v elitní kategorii dospělých, jenže jejich pohybový aparát – svaly a klouby – na to nejsou dostatečně zpevněné a silné.
Doporučil bych jim například před tréninkem dojít zaposilovat nebo zařadit stabilizační a prevenční cviky z vlastní iniciativy, i když to může být časově náročnější. Pokud budou své základní silové a kondiční parametry více rozvíjet, může jim to ve florbalové kariéře strašně moc pomoct.
